-
Nejnovější
-
Muži a ženy
-
Období
Otec se vrací z práce a vidí, jak jeho tři děti sedí před domem, stále jsou v pyžamech a hrají si v blátě mezi prázdnými krabičkami od číny, které jsou rozházené po celé zahradě. Dveře od manželčina auta jsou otevřeny, stejně jako dveře do domu a nikde není ani stopa po psovi.
Muž vešel do domu a uviděl ještě větší nepořádek. Lampa byla převrácená, běhoun skrčený pod zdí. Uprostřed pokoje hlasitě... hrála televize na kanálu s kreslenými pohádkami a jídelna byla zaházena hračkami a různými díly šatníku. V kuchyni to nevypadalo lépe. Ve dřezu stála hromada nádobí, zbytky snídaně rozházené po stole, lednice byla otevřená, psí žrádlo bylo vysypané na podlaze, rozbitá sklenička ležela pod stolem a u zadních dveří byla uplácaná hromádka písku.
Muž rychle vyběhl schody, stoupajíce na další hračky a šlapajíce po oblečení. Ale nehleděl na to, jen hledal svou manželku. Bál se, že je nemocná, nebo se jí něco vážného stalo. Viděl jak dveřmi od koupelny prosakuje voda. Nakoukl tam a uviděl mokré ručníky na podlaze, rozlité mýdlo a další rozházené hračky. Kilometry toaletního papíru se vinuly mezi tím vším a zrcadlo i stěny byly pomalovány zubní pastou. Rychle se otočil a spěchal do ložnice, kde našel svou manželku, ležící v posteli a čtoucí knihu.
Podívala se na něj, usmála se a zeptala se jak se měl celý den. Podíval se na ní nedůvěřivě a zeptal se: "Co se tu dnes stalo?"
Usmála se a odpověděla: "Pamatuješ si, drahý, že každý den, když se vracíš z práce, ptáš se mě "Co si do prdele dělala dnes celý den?"
"Ano.", odpověděl muž nejistě.
"Tak dnes jsem to neudělala."
Další vtipy z kategorie
V které situaci je muž skutečně nepostradatelný?
Když tlačí vozík v samoobsluze.
-
+


25. 12. 2011
„Je mi strašná zima!” stěžuje si ženě pod peřinou zavrtaný pan Kouřimský.
„Vem si ještě jednu deku...”
„No jo, jenže všechny už došly!”
„Tak zkus zapojit fantazii...”
„Dobře, přehodím přes sebe koberec!”
-
+


25. 12. 2011
„Manžel na mě kašle,” stěžuje si kamarádce Hanka.
Tichá vrba radí: „Tak se na něj taky vykašli.”
„No jo,” namítne nešťastná manželka, „ale já jsem z toho pořád nastydlá.”
-
+


25. 12. 2011
Pan Pěnkava se vrací z práce. Malý Tomáš na něj volá: „To bude maminka překvapená, před deseti minutami ti volala do práce!”
„A kde je teď?”
„Ještě s tebou mluví...”
-
+


25. 12. 2011
Čtyři starší dámy sedí u partie bridže a hrnků s čajem. První povídá: „Víte, dámy, známe se tak dlouho... Musím se k něčemu přiznat. Jsem kleptomanka, už několik let. Ale nebojte se, vám jsem nikdy nic nevzala.”
Druhá se připojí: „No, já se taky musím přiznat. Tíží mě to už dlouho. Trpím nymfománií, ani už ty chlapy nestíhám počítat. Ale dala jsem si pozor, abych se vyhnula vašim manželům...”
Třetí po chvilce váhání říká: „Když se takhle zpovídáme, tak já se tedy taky přiznám. Jsem lesba. Ale vy nejste můj typ, já mám ráda mladé slečny, nebojte se.”
Čtvrtá vstane a vychrlí: „Já se taky přiznám. Jsem hrozná drbna. A teď mne omluvte, musím vyřídit pár telefonů!”
-
+


25. 12. 2011
Pan Vávra se po dvou týdnech vrací ze služební cesty a když vystupuje z auta, vidí, jak oknem z jejich ložnice slézá po hromosvodu velice spoře oblečený, takřka nahý chlapík. Už chce něco podniknout, když vtom vystrčí z okna hlavu jeho žena a naléhavě gestikuluje: „Nech ho běžet, prosím tě, aspoň budeš mít konečně nové šaty.”
-
+


25. 12. 2011
Volá chlápek na šrotiště: „Vy tam dokážete sešrotovat všechno?”
„Ano.”
„A opravdu všechno?”
„Stačí to jen přivézt.”
„Výborně, tak já vám tam za chvilku přivezu tchyni!”
-
+


25. 12. 2011
Přijde pán do obchodu a ptá se: „Máte kostkový cukr?”
„Bohužel, nemáme.”
„A nějakou jinou lacinou bonboniéru pro tchyni?”
-
+


25. 12. 2011
Říká paní Kalianková: „Podívejte, támhle mezi těmi běžci je můj muž!”
„Ten s tím červeným šátkem?”
„To není šátek, to je jazyk!”
-
+


25. 12. 2011
Panu Maříkovi došla esemeska od známého: „Koupil jsem si stodolu.”
Odpověděl na ni: „A nechtel bys mi nejakej ten dul dat, kdyz jich mas tolik?”
-
+


25. 12. 2011